Foukal svěží vítr, slunce svítilo a na lodi byl klid. Cestou unavený arcimág se rozhlédl po moři. Další tři lodě královské flotily vypadaly zrovna tak. Na palubě jen pár lodních zaměstnanců a jinak vše odpočívalo v kabinách. Odfrkl si, když si vzpomněl, jak se král šťastně tvářil, když mu přislíbil vedení jedné družiny pro obsazení ostrova Klatem. Tehdy ještě nevěděl, jaké hrůzy budou následovat. Vítr zesílil a stožár držící plachtu zlověstně zaskřípal. Doteď nechápal, jak mohl král pro přepravu zvolit ta neskutečně zanedbané lodě a doufal, že k pevnině dojedou bez větších komplikací. Věděl ale, že mají ještě kus cesty před sebou, a tak tušil, že se může leccos přihodit. On by byl vlastně rád, kdyby dvě lodě z flotily selhaly, ale nesměly by to být ty jeho. Napadlo ho použít i trochu magie pro sabotáž, ale druhou skupinu vedl jiný arcimág a ten by tento pokus rychle vycítil. Nezbývalo tedy nic než čekat a udržet své vojáky při plné morálce pod vidinou království a hromad zlata.
„Břeh na obzoru.“ Po těchto slovech vzhlédl od knihy, vstal a podíval se směrem, kam námořník v koši ukazuje. Na obzoru se rýsovala malá skupina stromů. Zvedl se, knihu mávnutím rukou odčaroval a otevřel dveře do podpalubí. „Vstávat, bando líná, jedu z těch pelechů, vstávat a do zbraně!“ prudce zařval a čekal na odezvu. Během okamžiku začali vybíhat z kajut vojáci polovičně navlečení do zbroje. Pokřikovali na sebe a tlačili se u boxů se zbraněmi. Během tří minut byli všichni v plné zbroji seřazeni na palubě, stejně jako na všech dalších lodí.
„Připravte se na vylodění. Všichni víte, co máte dělat. Oficiálně máme vyčistit ostrov od všeho, co by se chtělo vložit do toho, aby lidé z království mohli čerpat jeho bohatství. Náš plán ovšem pokračuje, a to likvidací druhé skupiny království a následnou expanzí na další okolní ostrovy. Nějaké otázky?“
Žádné komentáře:
Okomentovat