Hluk výstavby a práce doléhal až sem, na zalesnění kopec dělící základnu od prostoru obsazeného tlupou golemů. Řadový pěšák, který právě držel hlídku, se zvedl a zamyšleně se zahleděl k základně. Když se otočil zpátky, jeho srdce se téměř zastavilo. Stál tváří v tvář obřímu kamennému golemovi, který ho nenávistně pozoroval. Rychle se oklepal, vytáhl meč a s bojovým výkřikem se na golema vrhl. Ten jakmile viděl, že voják představuje nebezpečí, shýbl se pro obrovský kámen a jedním hodem tohoto bojovníka umlčel.
„Slyšeli jste to?“ pozvedl arcimág hlavu od plánů budoucí základny s dotazem ke svým vojákům. Několik z nich přikývlo a všichni pohlédli směrem, kde ještě před chvíli stál nebohý pěšák. Nyní už tam nestál, ale ležel v kaluži krve pod kopcem. „Golemové udeřili a není možné dále trpět jejich útoky. Připravte se k útoku!“ Všichni vojáci okamžitě vyskákali na nohy a následovali arcimága za město, kde se zformovali k boji.
Doběhli k úpatí kopce, když se začalo stmívat. „Chlapi, nechci se s těma bestiemi rvát ve tmě, a proto to s nimi vyřídíme rychle. Prvně zlikvidujeme toho kamenného a potom až ty dva hliněné. Vpřed!“ Sedmičlenná bojová skupina se vyřítila s bojovým rykem směrem k nic netušícím nestvůrám. První zareagoval nejvíce ohrožený kamenný golem a dnes již druhého vojáka na věky uspal ohromným kamenem. Dále už na to však neměl čas, protože ho pět vojáků obklopilo a zkušeně systematicky likvidovalo za magické podpory svého velitele. Golemovi slabší hlinění pomocníci naskákali na jednoho z vojáků a poslali ho za prvníma dvěma. Tím kamenný zástupce jejich druhu získal čas, a protože poznal, že čaroděj na koni je mozkem této bojové výpravy, vybral si jako cíl svého útoku právě jeho. Rukou odhodil vojáka, který mu stál v cestě a natáhl se pro již použitý kámen. Prohnul se pod dalšími údery a poté vší silou vrhl kamenem.
Arcimág tuše nebezpečí mávl holí, kámen zazářil a rozlétl se na kusy. Kouzlo se však úplně nepovedlo a menší kus ho trefil přesně do hlavy. Tím se na chvíli ocitl v zemi snů, ale to už golemům nepomohlo. Kamenný golem tento útok mohl započítat jako poslední, protože jeho statiku vojáci narušili tak, že se po kouskách poroučel k zemi. Vůdce lidské čety se poté probral a pomohl eliminovat zbytek golemů. Když poslední padl, vojáci si do jednoho zhluboka oddechli.
„Skvělá práce, teď se ale musíme vrátit na základnu. Mám takový dojem, že už se vrátili zvědové, a tak se rád podívám, co je vlastně kolem nás.“
Žádné komentáře:
Okomentovat