Arcimág se okamžitě zvedl „Co se stalo, povídej!“
Voják se nadechl a začal vyprávět: „Šel jsem jako posel jako obvykle. Vše se zdálo bát v pořádku, ale najednou se mě chopili dva pěšáci a několik střelců mě drželo na mušce. Podle jejich slov jsem měl čekat, až se jejich pán vrátí, že o nás všechno vědí. Zaplať pán bůh za to, že se mi v nestřežené chvilce podařilo uniknout. Jejich střely mě spíše míjely anebo mě trefovaly už tak daleko, že mi jen poškodili zbroj. Bohužel pro mě se z lovu vracel ještě jeden bojovník. S ním jsem to sice vyřídil rychle, ale střelci se stihli přiblížit na tolik, že jsem si odnesl pěknou rýhu na noze.“
Kouzelník se tvářil zachmuřeně „To pro nás vůbec není dobrý start. Co se dá ale dělat, nyní jsme na to sami. Útěchou pro nás může být, že se zvědové vrátili z průzkumu poslední neprobádané oblasti. Co ovšem přinesli mě příliš nepotěšilo. Uprostřed je sice hodně bohatý zlatý důl, ale střeží ho skupina červených draků takové síly, s jakou jsme se ještě nesetkali. Už jsem ale vydal rozkaz pro vybudování střelecké obrany, a tak se s nimi brzy vypořádáme. Nyní se vrať na základnu. Já obhlídnu situaci u nových nepřátel a poté se vrátím s dalšími rozkazy.“
Talent:)
OdpovědětVymazatDěkuju :-)
OdpovědětVymazat